calendar-2027122_640.png
Vyhledat

NEUR: Kolik času bychom měli trávit se svými dětmi?

Aktualizace: 4. dub 2019

Lektorka: Mgr. Pavla Kubíčková

speciální pedagožka a ředitelka pedagogicko-psychologické poradny

Neexistuje jediná správná odpověď, ale shoda je na tom, že kontrola ze strany rodiče je nutná. Nejtěžší pro rodiče je udržet si v dlouhodobém horizontu pevnou vůli a neupustit od cíle.


Text je pouze rychlým záznamem přímo z přednášek konference NEUROVĚDA VE VZDĚLÁVÁNÍ


Vysvětlení rozdílu mezi generacemi - ty předešlé neměly tolik technologických lákadel a zároveň výzev jako ta současná. Jsme zahlceni informacemi a nevíme, na které se můžeme spolehnout.


Děti mají potřebu být limitované a zažít strukturu. To bychom měli mít na paměti ve výchově. Prakticky to znamená, že například ví, jak bude vypadat jejich odpoledne (co a kdy je čeká - zábava, hry, učení atd.). Velkou otázkou je jak limitovat čas strávený u displeje. Záleží na druhu činnosti, věku, osobnosti dítěte... Důležité je sledovat dopad na dítě - např. děti s poruchou pozornosti (předráždění z displeje apod.). Neexistuje jediná správná odpověď, ale shoda je na tom, že kontrola ze strany rodiče je nutná. Nejtěžší pro rodiče je udržet si v dlouhodobém horizontu pevnou vůli a neupustit od cíle. Tlak ve směru "vzdát to" je velký (povinnosti, nutnost věnovat se i sám sobě, nejistota, co je vlastně správně...).

Řešení je v návratu k "selskému rozumu" - umět zvážit, co dokáže dítě pochopit, co já jako rodič jsem schopen unést a tolerovat, kam až může vzhledem ke své osobnosti zajít... Slepou uličkou je spoléhat na "odbornou literaturu" - hrozí riziko přenesení rodičovské odpovědnosti na "odborníky", na "profesionály" v kroužcích, kteří přece musí vědět, jak s dítětem mají pracovat. Všechny tyto věci jsou odpovědností rodiče, který nejlépe zná své dítě (jsou to jeho geny).



16 zobrazení